Klášter sester klarisek 

Modlitba

Modlitba zaujímá v našem životě prvořadé místo. Denní slavení eucharistie, modlitba hodin a vnitřní modlitba, meditace a čtení, živí našeho ducha a dovoluje nám bděle vyhlížet setkání s Bohem, jemuž patří celá naše láska.

Skrytý život v osamělosti kláštera a ve společenství sester nám pomáhají zůstat nasměrovány k Bohu. Zvon nás vždycky znovu volá, abychom přerušily, co právě děláme, a shromáždily se k modlitbě.

Církev nás pověřila touto službou modlitby, abychom ve své slabosti zpívaly chvály ke cti Stvořitele této krásné země, veškerého života i univerza, které nám připadá nekonečné. Vzdáváme mu díky za jeho Syna Ježíše Krista, který se stal člověkem vede celé Boží stvoření  k dobrému konci.

Neseme v srdci také tíseň dnešních lidí a neseme ji v modlitbě k Bohu a prosbou, aby jim byl nablízku se svou pomocí.

Denní úsilí o nerozdělenou pozornost srdce pro Boha od nás vyžaduje plné nasazení. Víme však, že naše slabost je pojata do existence Ježíšovy. On v nás žije a v Duchu svatém nás vede k Otci.

„Syn Boží se nám stal cestou“, píše Klára ve své Závěti.
V jeho stopách chceme jít. Tak se naše modlitba i celé bytí stávají v jednotě s ním plodné pro církev a pro spásu světa.